ZA TRSEM NARCISEK ŽLUTÝCH
Na zemi v jedné ploše bílo je a na nebi zas modrá, azurová vévodí. A mezi tím lesy smrků zelených, co kořeny do země se noří a koruny k nebi natahují. A kdesi pod sněhem, stopy po staveních starých jsou ukryté. Až sníh s jarem roztaje, ukážou se, avšak až zase listoví se zazelená, skryjí se v travách a maliní. Co však jenom s jarem zde se objeví, je krásný a bohatý trs narcisek žlutých. Snad v místě jeho kdys bývala zahrádka, či místo jiné, sakrální možná, k němuž místní úctu měli.
V zimě tudy lyžařů spousty proudí, v létě a jindy, když sníh není, pěší a cyklisté. Místo je to krásné, avšak nejkrásnější, když člověk je tu sám. Vyraziti je tak dobré v dny a dobu, kdy skoro nikdo na takových místech nebývá. Třeba s ránem, mlhy šumavské…
VE SVITU POULIČNÍ LAMPY
Zlatá Studna, německy Goldbrunn, je zaniklá osada geograficky spadající do okresu Klatovy a známá od doby, kdy zde byla vybudována skelná huť na sklo a páteřníky. Tato huť patřila na Šumavě mezi ty nejpozději zrušené.
Centrem osady byla právě skelná huť, u které stála hospoda, obytné objekty, v nichž bydleli sklářští dělníci a hospodářské budovy sklárny. Osada patřila na šumavské poměry mezi větší osady, k roku 1843 je uváděno 138 obyvatel a součástí osady byla i škola. Po ukončení provozu skelné huti byla v jejích prostorách vybudována místními malá elektrárna a od r.1949 byl v osadě elektrický proud, svítilo se, hrálo rádio a v osadě byla i jedna pouliční lampa, ale to jen na další 3 roky, kdy se z osady odstěhovala i poslední rodina místních.
V osadě stávala při Kostelní cestě, před panským domem, pec na pečení chleba, který si zde osadníci pekli sami, obvykle ve středu, protože na nákup odsud bylo všude daleko. Zachován je pouze jeden objekt, bývalá myslivna, dnes chalupa patřící TJ Blatná.