KOSTELÍK BAVORSKÝ A SVĚTEC ČESKÝ
Kostelík a škola. Tato dvě stavení zbyla z osady, která ještě relativně nedávno ve zdejších lesích stávala. Obrázek, který člověk čekal by spíše v zemi české, ale i v Bavorsku jsou místa taková. Osada však znovu ožívá a lidské hlasy snad každý den tu zaznívají. A v létě pak jsou jich tisíce, když velké divadelní představení tu v kulisách skutečných se odehrává.
Kostel svatému Janu Nepomuckému je zasvěcen a lidem přes den stále otevřen. Každý do něj vstoupit může a v klidu záře bílo-žluté posadit se, procházet a rozjímat. Hned vedle kostela stojí stará škola, pro děti místní kdysi vystavěná. A i zde přišel pak ten čas, kdy domy ostatní srovnané se zemí byly. Ale dnes se z jejich základů nové odkazy vynořují. Různé stolce a stavby kamenné, tabulky s povídáním vlastivědným. Stará studna mříží je přikryta a u plůtku, z planěk lišejníkem obalených, rybíz ze staré zahrádky stále vykvétá. A za tím kostelem a školou vine se krásná pěšinka, ona sama i výhled jak malovaný. A kam dovede vás? Vydejte se a to místo spatříte…
KOSTEL A ŠKOLA
Osada Leopoldsreut byla založena v roce 1618 knížecím biskupem Leopoldem I., arcivévodou rakouským, jako soumarská obec. Devět osadníků dostalo za úkol chránit tehdy neklidnou bavorsko-českou zemskou hranici a soumarskou Zlatou stezku. V osadě byla také umístěna celnice, tzv. Tollgate. Osada se postupně rozrůstala a v polovině 19. století zde žilo více než 150 lidí.
Vzhledem k nadmořské výšce 1108 metrů nad mořem a tak pro hospodaření nepříznivým klimatickým podmínkám, zde mnoho obyvatel nenalezlo obživu a postupně odešlo. V roce 1962 osadu opustili její poslední obyvatelé. Prázdné budovy vykoupily Bavorské státní lesy, byly srovnány se zemí a v ploše již bývalé osady byl vysázen les. Zaniklou osadu dnes připomínají už jen kostel a budova školy. Duch celého místa zde ale zůstal dál a turisté pociťují zvláštní atmosféru lesa, kde kdysi stály domy a byla drobná políčka.
